Jaderný reaktor
Jaderný reaktor |
Recept |
|||||||||||||
+ + + + → | |||||||||||||
Počty základních surovin |
|||||||||||||
+ + + + + | |||||||||||||
Barva na mapě |
|||||||||||||
Životy |
|
||||||||||||
Velikost štosu |
10 |
||||||||||||
1 (0.1 stacks) |
|||||||||||||
Velikost |
5×5 |
||||||||||||
Konzumace energie |
|
||||||||||||
Heat output |
|
||||||||||||
Maximální teplota |
1000 °C |
||||||||||||
Doba těžebí |
0.5 |
||||||||||||
Jméno prototypu |
|||||||||||||
Interní jméno |
nuclear-reactor |
||||||||||||
Požadované technologie |
|||||||||||||
Vytvářeno v |
|||||||||||||
Validní palivo |
|||||||||||||
Jaderný reaktor generuje teplo spalováním palivových článků z uranu. Toto teplo lze využít v tepelném výměníku k výrobě páry, která může být následně použita k výrobě elektrické energie. Na rozdíl od jiných forem výroby energie je provoz reaktoru nezávislý na zátěži – každý palivový článek se vždy spotřebuje za 200 sekund, bez ohledu na zatížení nebo teplotu reaktoru. Aby se předešlo plýtvání palivem, přebytečná energie může být ukládána do akumulátorů a přebytečná pára do zásobních nádrží.
Namísto úplného spálení paliva vznikají při provozu jaderného reaktoru vyhořelé palivové články z ochuzeného uranu. Tyto použité články lze znovu zpracovat v odstředivce a získat zpět část uranu použitého k jejich výrobě.
Jaderné reaktory mají tepelnou kapacitu 10 MJ/°C. To znamená, že mohou uchovávat 5 GJ tepelné energie v rámci svého pracovního rozsahu od 500 °C do 1000 °C, a k zahřátí z 15 °C na 500 °C při prvním spuštění potřebují 4,85 GJ energie.
Bonus za sousedství
Reaktory získávají bonus za sousedící aktivní reaktory, který zvyšuje jejich účinný tepelný výkon o 100 % za každé takové spojení. Například dva reaktory umístěné vedle sebe budou dohromady produkovat 160 MW tepelné energie, přičemž každý reaktor bude produkovat 40 MW základního výkonu a získá dalších 40 MW jako bonus za sousedství.
Bonus za sousedství se uplatní pouze tehdy, pokud jsou splněny následující podmínky:
- Oba reaktory jsou umístěny těsně vedle sebe a všechna tři tepelná propojení mezi nimi jsou aktivní.
- Oba reaktory jsou napájeny palivem.
Uspořádání dvojitá řada
Nejefektivnější uspořádání spolupracujících reaktorů je dvojitá řada o libovolné délce (počtu reaktorů). U sudého počtu reaktorů bude celkový výkon baterie:
160n - 160 MW
kde n = celkový počet reaktorů v provozu (majících palivo). Rozdělení řady na libovolném místě může být nutné z logistických důvodů, ale každé takové rozdělení znamená ztrátu 160 MW výkonu.
Liché počty reaktorů jsou méně výhodné kvůli částečné ztrátě efektu nespojeného reaktoru. Přesto by měl být i takový reaktor umístěn v rámci některé řady. Vytváření řad různých délek, které se nepřekrývají, rovněž není efektivní, protože tento způsob nevyužívá plný potenciál bonusu za sousedství.
Tyto úvahy se týkají především systémů s velkým počtem reaktorů, které se v praxi objeví jen při stavbě velmi rozsáhlých továren, vzhledem k relativně vysokému výkonu jednotlivých reaktorů. Například baterie reaktorů uspořádaná jako 5x2 má výkon 1440 MW (1,44 GW), což odpovídá výkonu 1600 parních motorů nebo 24 000 solárních panelů.
Uspořádání čtverec
Teoreticky nejlepší uspořádání reaktorů, kde má každý reaktor maximální možný počet sousedů. V tomto uspořádání by celkový výkon baterie reaktorů byl:
200n - 160×sqrt(n) MW
kde sqrt(n) je druhá odmocnina z počtu reaktorů.
Toto uspořádání je však nepraktické, protože nezanechává prostor pro dopravníky, které by dodávaly palivo do reaktorů a odvážely vyhořelé články. Jedinou možností je v tomto případě ruční nakládání a vykládání reaktorů, protože postava hráče se může pohybovat přes tepelné potrubí.
Navíc energetický zisk tohoto uspořádání ve srovnání s dvojitou řadou není příliš velký. Po úpravě výše uvedených vzorců dostaneme výraz pro poměr výkonu čtvercového uspořádání vůči řadovému ve tvaru (1,25n - sqrt(n)) ÷ (n - 1)
. Například: pro 4 reaktory je tento poměr 1, pro 16 reaktorů – 1,07, pro 100 reaktorů – 1,16. Mezní hodnota je 1,25 a je dosažena, jakmile počet reaktorů směřuje k nekonečnu.
Výbuch
Pokud je reaktor zahřátý nad 900 °C a dojde k jeho zničení, exploduje stejně jako atomová bomba. Výbuch reaktoru má dostatečnou sílu k zničení sousedních reaktorů, což může způsobit řetězovou reakci. [1]
Historie
- 0.18.0:
- Aktualizovány zvukové efekty.
- 0.17.67:
- Tepelná potrubí (také v reaktorech a výměnících tepla) září při vysokých teplotách.
- 0.16.0:
- Změněna velikost stohu jaderných reaktorů na 10.
- 0.15.0:
- Přidáno.